Kvadratické rovnice s parametrem: příklady s řešením

Kvadratická rovnice s parametrem je rovnice, která kromě neznámé x obsahuje ještě písmeno zastupující libovolné reálné číslo (parametr, obvykle p), například x2+2x+p=0x^{2} + 2x + p = 0. Řeší se pomocí diskriminantu D=b2−4acD = b^{2} - 4ac: podle jeho znaménka se v diskusi určí, pro která p má rovnice dva kořeny, jeden dvojnásobný, nebo žádný reálný. Zjistit více

S parametrem
x2+4x+p=0x^{2} + 4x + p = 0

Každý příklad na kvadratické rovnice spočítáš přímo na tabuli Learnivy, jako na papír. Learniva zkontroluje celý postup a ukáže, kde a proč je chyba.

Počítat na tabuli

40 příkladů na kvadratické rovnice s parametrem: řešení a postupy

Příklady 1–14

  1. x2=px^{2} = p
  2. x2+p=0x^{2} + p = 0
  3. x2=p−3x^{2} = p - 3
  4. x2+px=0x^{2} + px = 0
  5. x2−p2=0x^{2} - p^{2} = 0
  6. 2x2−px=02x^{2} - px = 0
  7. x2+4x+p=0x^{2} + 4x + p = 0
  8. x2−6x+p=0x^{2} - 6x + p = 0
  9. x2+2x−p=0x^{2} + 2x - p = 0
  10. x2+3x+p=0x^{2} + 3x + p = 0
  11. x2−5x−p=0x^{2} - 5x - p = 0
  12. 2x2+4x+p=02x^{2} + 4x + p = 0
  13. 3x2−6x+p=03x^{2} - 6x + p = 0
  14. x2−4x+p+1=0x^{2} - 4x + p + 1 = 0
Počítat na tabuli

Příklady 15–28

  1. x2−(p+2)x+2p=0x^{2} - (p + 2)x + 2p = 0
  2. x2+(p−3)x−3p=0x^{2} + (p - 3)x - 3p = 0
  3. x2−2px+p2=0x^{2} - 2px + p^{2} = 0
  4. x2−2px+p2−1=0x^{2} - 2px + p^{2} - 1 = 0
  5. x2−px−2p2=0x^{2} - px - 2p^{2} = 0
  6. x2−(2p+1)x+p2+p=0x^{2} - (2p + 1)x + p^{2} + p = 0
  7. 2x2−(p+4)x+2p=02x^{2} - (p + 4)x + 2p = 0
  8. x2+px+p−1=0x^{2} + px + p - 1 = 0
  9. x2+px+4=0x^{2} + px + 4 = 0
  10. x2+px+9=0x^{2} + px + 9 = 0
  11. x2−px+1=0x^{2} - px + 1 = 0
  12. x2−2px+16=0x^{2} - 2px + 16 = 0
  13. x2+px−5=0x^{2} + px - 5 = 0
  14. 2x2+px+8=02x^{2} + px + 8 = 0
Počítat na tabuli

Příklady 29–40

  1. x2+px+3=0x^{2} + px + 3 = 0
  2. x2+px+p2=0x^{2} + px + p^{2} = 0
  3. px2+2x+1=0px^{2} + 2x + 1 = 0
  4. px2−4x+2=0px^{2} - 4x + 2 = 0
  5. (p−1)x2+2x+1=0(p - 1)x^{2} + 2x + 1 = 0
  6. (p+2)x2−4x+1=0(p + 2)x^{2} - 4x + 1 = 0
  7. px2−(p+1)x+1=0px^{2} - (p + 1)x + 1 = 0
  8. px2+2px+1=0px^{2} + 2px + 1 = 0
  9. x2+2px+p+2=0x^{2} + 2px + p + 2 = 0
  10. x2−2px+3p−2=0x^{2} - 2px + 3p - 2 = 0
  11. x2+px+p+3=0x^{2} + px + p + 3 = 0
  12. x2−(p+1)x+p+4=0x^{2} - (p + 1)x + p + 4 = 0
Počítat na tabuli

Kvadratické rovnice s parametrem – příklady jako pracovní list PDF zdarma ke stažení

Stáhni si příklady z této stránky jako pracovní list ve formátu PDF. Stačí zadat e-mail.

PDF pracovní list na kvadratické rovnice s parametrem
Jak řešit kvadratické rovnice s parametrem: průvodce krok za krokem Definice, vzorce v tabulce, postup krok za krokem, počet řešení podle diskriminantu a pět řešených příkladů se zkouškou

Co je kvadratická rovnice s parametrem

Kvadratická rovnice s parametrem má kromě neznámé x ještě parametr p: číslo, které neznáš, ale nehledáš. Úkolem je rovnici vyřešit a provést diskusi, tedy určit počet kořenů a kořeny podle hodnoty p.

ax2+bx+c=0ax^{2} + bx + c = 0

  • xx: neznámá. Hledáš x a popisuješ, jak výsledek závisí na p.
  • pp: parametr, p∈Rp \in \mathbb{R}. Neřešíš ho.
  • aa, bb, cc: koeficienty, můžou obsahovat p. Kvadratická rovnice: a≠0a \neq 0.
  • Diskuse: pro která p má rovnice 2 kořeny, 1 dvojnásobný kořen, nebo žádné reálné řešení.

x2−2x+p=0x^{2} - 2x + p = 0: p=0⇒x1=0, x2=2p = 0 \Rightarrow x_1 = 0,\ x_2 = 2; p=1⇒x=1p = 1 \Rightarrow x = 1; p=2⇒p = 2 \Rightarrow žádné reálné řešení.

Diskusi znáš už z jednodušších úloh, viz lineární rovnice s parametrem. Tam hlídáš dělení nulou, tady navíc znaménko diskriminantu.

Pravidla a vzorce

PravidloVzorecPříklad
DiskriminantD=b2−4acD = b^{2} - 4acx2−2x+p=0x^{2} - 2x + p = 0: D=(−2)2−4⋅1⋅p=4−4pD = (-2)^{2} - 4 \cdot 1 \cdot p = 4 - 4p
Dva různé kořenyD>0D \gt 0: x1,2=−b±D2ax_{1,2} = \frac{-b \pm \sqrt{D}}{2a}p<1p \lt 1: x1,2=1±1−px_{1,2} = 1 \pm \sqrt{1 - p}
Jeden dvojnásobný kořenD=0D = 0: x=−b2ax = -\frac{b}{2a}p=1p = 1: x=22=1x = \frac{2}{2} = 1
Žádné reálné řešeníD<0D \lt 0p>1p \gt 1: D=4−4p<0D = 4 - 4p \lt 0
Parametr u x²a=0a = 0: bx+c=0bx + c = 0px2+4x+1=0px^{2} + 4x + 1 = 0, p=0p = 0: 4x+1=04x + 1 = 0
Dělení nerovnice záporným číslemznak nerovnosti se otočí−4p>−4⇒p<1-4p \gt -4 \Rightarrow p \lt 1
Vytknutí pod odmocninou4A=2A\sqrt{4A} = 2\sqrt{A}4−4p=4⋅(1−p)=21−p\sqrt{4 - 4p} = \sqrt{4 \cdot (1 - p)} = 2\sqrt{1 - p}
Odmocnina z druhé mocninyA2=∣A∣\sqrt{A^{2}} = \lvert A\rvert(p−3)2=∣p−3∣\sqrt{(p - 3)^{2}} = \lvert p - 3\rvert
Nerovnice s druhou mocninoup2>k2⇒p<−kp^{2} \gt k^{2} \Rightarrow p \lt -k nebo p>kp \gt k; p2<k2⇒−k<p<kp^{2} \lt k^{2} \Rightarrow -k \lt p \lt k (k>0k \gt 0)p2>100⇒p<−10p^{2} \gt 100 \Rightarrow p \lt -10 nebo p>10p \gt 10
Znaménko součinu(p−r)(p−s)>0⇒p<r(p - r)(p - s) \gt 0 \Rightarrow p \lt r nebo p>sp \gt s (r<sr \lt s)(p+1)(p−2)>0⇒p<−1(p + 1)(p - 2) \gt 0 \Rightarrow p \lt -1 nebo p>2p \gt 2
Dobré vědět

(p−3)2=∣p−3∣\sqrt{(p - 3)^{2}} = \lvert p - 3\rvert. Ve vzorci je ±\pm, proto stačí psát ±(p−3)\pm (p - 3): vyjdou stejné dva kořeny.

Vzorec pro kořeny a diskriminant vysvětluje stránka kvadratické rovnice: příklady s řešením.

Postup řešení krok za krokem

  1. Podmínka pro parametr u x²

    px2+4x+1=0px^{2} + 4x + 1 = 0: pro p=0p = 0 zbude 4x+1=04x + 1 = 0. Tenhle případ vyřeš zvlášť.

  2. Koeficienty a diskriminant

    Zapiš aa, bb, cc i se znaménky a spočítej D=b2−4acD = b^{2} - 4ac. Vyjde výraz s p, třeba D=4−4pD = 4 - 4p.

  3. Tři případy podle diskriminantu

    Vyřeš pro p: D>0D \gt 0, D=0D = 0, D<0D \lt 0. Třeba 4−4p>0⇒p<14 - 4p \gt 0 \Rightarrow p \lt 1.

  4. Kořeny v každém případu

    D>0D \gt 0: x1,2=−b±D2ax_{1,2} = \frac{-b \pm \sqrt{D}}{2a}. D=0D = 0: x=−b2ax = -\frac{b}{2a}. D<0D \lt 0: žádné reálné řešení.

  5. Zápis diskuse

    Ke každému intervalu nebo hodnotě p napiš počet kořenů a kořeny. Případy se nepřekrývají a pokrývají všechna reálná p.

  6. Zkouška

    Z každého případu dosaď jedno p (i hraniční) a rovnici vyřeš, třeba p=−3p = -3, p=1p = 1, p=2p = 2.

Na co si dát pozor

Parametr u x2x^{2} řeš jako první a zvlášť: px2+4x+1=0px^{2} + 4x + 1 = 0 je pro p=0p = 0 lineární rovnice 4x+1=04x + 1 = 0. Ve vzorci by se dělilo nulou (2a=02a = 0).

Počet řešení a zvláštní případy

  • D>0D \gt 0: dva různé kořeny. x2−2x+p=0x^{2} - 2x + p = 0: 4−4p>0⇒p<14 - 4p \gt 0 \Rightarrow p \lt 1.
  • D=0D = 0: jeden dvojnásobný kořen. 4−4p=0⇒p=14 - 4p = 0 \Rightarrow p = 1, x=1x = 1.
  • D<0D \lt 0: žádné reálné řešení. 4−4p<0⇒p>14 - 4p \lt 0 \Rightarrow p \gt 1.
  • a=0a = 0: rovnice není kvadratická. px2+4x+1=0px^{2} + 4x + 1 = 0, p=0p = 0: 4x+1=0⇒x=−144x + 1 = 0 \Rightarrow x = -\frac{1}{4}. px2+px+2=0px^{2} + px + 2 = 0, p=0p = 0: 2=02 = 0, žádné řešení.
  • D>0D \gt 0 pro každé p: vždy dva kořeny. x2+px−1=0x^{2} + px - 1 = 0: D=p2+4>0D = p^{2} + 4 \gt 0.
  • DD je druhá mocnina: řešení pro každé p, dvojnásobný kořen pro jedno p. D=(p−3)2≥0D = (p - 3)^{2} \ge 0, D=0⇒p=3D = 0 \Rightarrow p = 3.

Řešené příklady

Příklad 1: Parametr v absolutním členu (D=4−4pD = 4 - 4p)

Zadání: Vyřeš rovnici x2−2x+p=0x^{2} - 2x + p = 0 s neznámou x a parametrem p∈Rp \in \mathbb{R} a proveď diskusi.

  1. a=1, b=−2, c=pa = 1,\ b = -2,\ c = p
  2. D=b2−4ac=(−2)2−4⋅1⋅p=4−4pD = b^{2} - 4ac = (-2)^{2} - 4 \cdot 1 \cdot p = 4 - 4p
  3. D>0D \gt 0:
  4. 4−4p>0/−44 - 4p \gt 0 \quad /-4
  5. −4p>−4/:(−4)-4p \gt -4 \quad /:(-4)
  6. p<1p \lt 1nerovnost se otáčí
  7. x1,2=−b±D2a=2±4−4p2x_{1,2} = \dfrac{-b \pm \sqrt{D}}{2a} = \dfrac{2 \pm \sqrt{4 - 4p}}{2}
  8. 4−4p=4⋅(1−p)=21−p\sqrt{4 - 4p} = \sqrt{4 \cdot (1 - p)} = 2\sqrt{1 - p}vytkni 4
  9. x1,2=2±21−p2=1±1−px_{1,2} = \dfrac{2 \pm 2\sqrt{1 - p}}{2} = 1 \pm \sqrt{1 - p}zkrať dvěma
  10. D=0D = 0:
  11. 4−4p=0⇒p=14 - 4p = 0 \Rightarrow p = 1
  12. x=−b2a=22=1x = -\dfrac{b}{2a} = \dfrac{2}{2} = 1dvojnásobný kořen
  13. D<0D \lt 0:
  14. 4−4p<0⇒p>14 - 4p \lt 0 \Rightarrow p \gt 1žádné reálné řešení

Výsledek: Pro p<1p \lt 1 má rovnice dva kořeny x1,2=1±1−px_{1,2} = 1 \pm \sqrt{1 - p}, pro p=1p = 1 jeden dvojnásobný kořen x=1x = 1 a pro p>1p \gt 1 nemá reálné řešení.

Zkouška: p=−3p = -3: x1,2=1±4x_{1,2} = 1 \pm \sqrt{4}, tedy −1-1 a 33; (−1)2−2⋅(−1)−3=0(-1)^{2} - 2 \cdot (-1) - 3 = 0, 32−2⋅3−3=03^{2} - 2 \cdot 3 - 3 = 0. p=1p = 1: x=1x = 1; 12−2⋅1+1=01^{2} - 2 \cdot 1 + 1 = 0. p=2p = 2: D=4−4⋅2=−4<0D = 4 - 4 \cdot 2 = -4 \lt 0.

Příklad 2: Rovnice, kterou jde rozložit (D=(p−3)2D = (p - 3)^{2})

Zadání: Vyřeš rovnici x2−(p+3)x+3p=0x^{2} - (p + 3)x + 3p = 0 s neznámou x a parametrem p∈Rp \in \mathbb{R} a proveď diskusi.

  1. a=1, b=−(p+3), c=3pa = 1,\ b = -(p + 3),\ c = 3p
  2. D=b2−4ac=(p+3)2−4⋅1⋅3pD = b^{2} - 4ac = (p + 3)^{2} - 4 \cdot 1 \cdot 3p
  3. D=p2+6p+9−12p=p2−6p+9=(p−3)2D = p^{2} + 6p + 9 - 12p = p^{2} - 6p + 9 = (p - 3)^{2}
  4. D=(p−3)2=∣p−3∣\sqrt{D} = \sqrt{(p - 3)^{2}} = \lvert p - 3\rvert
  5. D>0D \gt 0:
  6. (p−3)2>0⇒p≠3(p - 3)^{2} \gt 0 \Rightarrow p \neq 3
  7. x1,2=p+3±∣p−3∣2=p+3±(p−3)2x_{1,2} = \dfrac{p + 3 \pm \lvert p - 3\rvert}{2} = \dfrac{p + 3 \pm (p - 3)}{2}díky ±\pm stačí ±(p−3)\pm (p - 3)
  8. x1=p+3−(p−3)2=62=3x_1 = \dfrac{p + 3 - (p - 3)}{2} = \dfrac{6}{2} = 3
  9. x2=p+3+(p−3)2=2p2=px_2 = \dfrac{p + 3 + (p - 3)}{2} = \dfrac{2p}{2} = p
  10. D=0D = 0:
  11. (p−3)2=0⇒p=3(p - 3)^{2} = 0 \Rightarrow p = 3
  12. x=−b2a=3+32=3x = -\dfrac{b}{2a} = \dfrac{3 + 3}{2} = 3dvojnásobný kořen
  13. D<0D \lt 0:
  14. (p−3)2≥0(p - 3)^{2} \ge 0nenastane

Výsledek: Pro p≠3p \neq 3 má rovnice dva kořeny x1=3, x2=px_1 = 3,\ x_2 = p, pro p=3p = 3 jeden dvojnásobný kořen x=3x = 3.

Zkouška: p=1p = 1: kořeny 33 a 11; 32−4⋅3+3=03^{2} - 4 \cdot 3 + 3 = 0, 12−4⋅1+3=01^{2} - 4 \cdot 1 + 3 = 0. p=5p = 5: kořeny 33 a 55; 32−8⋅3+15=03^{2} - 8 \cdot 3 + 15 = 0, 52−8⋅5+15=05^{2} - 8 \cdot 5 + 15 = 0. p=3p = 3: x=3x = 3; 32−6⋅3+9=03^{2} - 6 \cdot 3 + 9 = 0.

Příklad 3: Parametr u lineárního členu (D=p2−100D = p^{2} - 100)

Zadání: Vyřeš rovnici x2+px+25=0x^{2} + px + 25 = 0 s neznámou x a parametrem p∈Rp \in \mathbb{R} a proveď diskusi.

  1. a=1, b=p, c=25a = 1,\ b = p,\ c = 25
  2. D=b2−4ac=p2−4⋅1⋅25=p2−100D = b^{2} - 4ac = p^{2} - 4 \cdot 1 \cdot 25 = p^{2} - 100
  3. D>0D \gt 0:
  4. p2−100>0/+100p^{2} - 100 \gt 0 \quad /+100
  5. p2>102⇒∣p∣>10p^{2} \gt 10^{2} \Rightarrow \lvert p\rvert \gt 10dál od nuly než 10
  6. p<−10p \lt -10 nebo p>10p \gt 10
  7. x1,2=−b±D2a=−p±p2−1002x_{1,2} = \dfrac{-b \pm \sqrt{D}}{2a} = \dfrac{-p \pm \sqrt{p^{2} - 100}}{2}
  8. D=0D = 0:
  9. p2=100⇒p=10p^{2} = 100 \Rightarrow p = 10 nebo p=−10p = -10
  10. p=10: x=−b2a=−102=−5p = 10:\ x = -\dfrac{b}{2a} = -\dfrac{10}{2} = -5dvojnásobný kořen
  11. p=−10: x=−b2a=102=5p = -10:\ x = -\dfrac{b}{2a} = \dfrac{10}{2} = 5dvojnásobný kořen
  12. D<0D \lt 0:
  13. p2<102⇒∣p∣<10p^{2} \lt 10^{2} \Rightarrow \lvert p\rvert \lt 10blíž k nule než 10
  14. −10<p<10-10 \lt p \lt 10žádné reálné řešení

Výsledek: Pro p<−10p \lt -10 nebo p>10p \gt 10 má rovnice dva kořeny x1,2=−p±p2−1002x_{1,2} = \frac{-p \pm \sqrt{p^{2} - 100}}{2}, pro p=10p = 10 jeden dvojnásobný kořen x=−5x = -5, pro p=−10p = -10 jeden dvojnásobný kořen x=5x = 5 a pro −10<p<10-10 \lt p \lt 10 nemá reálné řešení.

Zkouška: p=26p = 26: x1,2=−26±5762=−26±242x_{1,2} = \frac{-26 \pm \sqrt{576}}{2} = \frac{-26 \pm 24}{2}, tedy −1-1 a −25-25; (−1)2+26⋅(−1)+25=0(-1)^{2} + 26 \cdot (-1) + 25 = 0, (−25)2+26⋅(−25)+25=0(-25)^{2} + 26 \cdot (-25) + 25 = 0. p=10p = 10: x=−5x = -5; (−5)2+10⋅(−5)+25=0(-5)^{2} + 10 \cdot (-5) + 25 = 0. p=−10p = -10: x=5x = 5; 52−10⋅5+25=05^{2} - 10 \cdot 5 + 25 = 0. p=0p = 0: D=02−100=−100<0D = 0^{2} - 100 = -100 \lt 0.

Příklad 4: Parametr u x² (lineární případ p=0p = 0)

Zadání: Vyřeš rovnici px2+4x+1=0px^{2} + 4x + 1 = 0 s neznámou x a parametrem p∈Rp \in \mathbb{R} a proveď diskusi.

  1. a=p, b=4, c=1a = p,\ b = 4,\ c = 1
  2. p=0p = 0:rovnice je lineární
  3. 4x+1=0/−14x + 1 = 0 \quad /-1
  4. 4x=−1/:44x = -1 \quad /:4
  5. x=−14x = -\dfrac{1}{4}jeden kořen
  6. p≠0p \neq 0:
  7. D=b2−4ac=42−4⋅p⋅1=16−4pD = b^{2} - 4ac = 4^{2} - 4 \cdot p \cdot 1 = 16 - 4p
  8. D>0D \gt 0:
  9. 16−4p>0/−1616 - 4p \gt 0 \quad /-16
  10. −4p>−16/:(−4)-4p \gt -16 \quad /:(-4)
  11. p<4, p≠0p \lt 4,\ p \neq 0nerovnost se otáčí
  12. x1,2=−b±D2a=−4±16−4p2px_{1,2} = \dfrac{-b \pm \sqrt{D}}{2a} = \dfrac{-4 \pm \sqrt{16 - 4p}}{2p}
  13. 16−4p=4⋅(4−p)=24−p\sqrt{16 - 4p} = \sqrt{4 \cdot (4 - p)} = 2\sqrt{4 - p}vytkni 4
  14. x1,2=−4±24−p2p=−2±4−ppx_{1,2} = \dfrac{-4 \pm 2\sqrt{4 - p}}{2p} = \dfrac{-2 \pm \sqrt{4 - p}}{p}zkrať dvěma
  15. D=0D = 0:
  16. 16−4p=0⇒p=416 - 4p = 0 \Rightarrow p = 4
  17. x=−b2a=−42⋅4=−12x = -\dfrac{b}{2a} = -\dfrac{4}{2 \cdot 4} = -\dfrac{1}{2}dvojnásobný kořen
  18. D<0D \lt 0:
  19. 16−4p<0⇒p>416 - 4p \lt 0 \Rightarrow p \gt 4žádné reálné řešení

Výsledek: Pro p=0p = 0 je rovnice lineární a má jeden kořen x=−14x = -\frac{1}{4}. Pro p<4p \lt 4, p≠0p \neq 0 má dva kořeny x1,2=−2±4−ppx_{1,2} = \frac{-2 \pm \sqrt{4 - p}}{p}, pro p=4p = 4 jeden dvojnásobný kořen x=−12x = -\frac{1}{2} a pro p>4p \gt 4 nemá reálné řešení.

Zkouška: p=0p = 0: x=−14x = -\frac{1}{4}; 4⋅(−14)+1=04 \cdot (-\frac{1}{4}) + 1 = 0. p=3p = 3: x1,2=−2±13x_{1,2} = \frac{-2 \pm 1}{3}, tedy −13-\frac{1}{3} a −1-1; 3⋅19−43+1=03 \cdot \frac{1}{9} - \frac{4}{3} + 1 = 0, 3⋅1−4+1=03 \cdot 1 - 4 + 1 = 0. p=4p = 4: x=−12x = -\frac{1}{2}; 4⋅14−2+1=04 \cdot \frac{1}{4} - 2 + 1 = 0. p=5p = 5: D=16−4⋅5=−4<0D = 16 - 4 \cdot 5 = -4 \lt 0.

Příklad 5: Parametr u x² i v absolutním členu (D=4−4p2D = 4 - 4p^{2})

Zadání: Vyřeš rovnici px2+2x+p=0px^{2} + 2x + p = 0 s neznámou x a parametrem p∈Rp \in \mathbb{R} a proveď diskusi.

  1. a=p, b=2, c=pa = p,\ b = 2,\ c = p
  2. p=0p = 0:rovnice je lineární
  3. 2x=0/:22x = 0 \quad /:2
  4. x=0x = 0jeden kořen
  5. p≠0p \neq 0:
  6. D=b2−4ac=22−4⋅p⋅p=4−4p2D = b^{2} - 4ac = 2^{2} - 4 \cdot p \cdot p = 4 - 4p^{2}
  7. D>0D \gt 0:
  8. 4−4p2>0/+4p24 - 4p^{2} \gt 0 \quad /+4p^{2}
  9. 4>4p2/:44 \gt 4p^{2} \quad /:4
  10. p2<1⇒∣p∣<1p^{2} \lt 1 \Rightarrow \lvert p\rvert \lt 1blíž k nule než 1
  11. −1<p<1, p≠0-1 \lt p \lt 1,\ p \neq 0
  12. x1,2=−b±D2a=−2±4−4p22px_{1,2} = \dfrac{-b \pm \sqrt{D}}{2a} = \dfrac{-2 \pm \sqrt{4 - 4p^{2}}}{2p}
  13. 4−4p2=4⋅(1−p2)=21−p2\sqrt{4 - 4p^{2}} = \sqrt{4 \cdot (1 - p^{2})} = 2\sqrt{1 - p^{2}}vytkni 4
  14. x1,2=−2±21−p22p=−1±1−p2px_{1,2} = \dfrac{-2 \pm 2\sqrt{1 - p^{2}}}{2p} = \dfrac{-1 \pm \sqrt{1 - p^{2}}}{p}zkrať dvěma
  15. D=0D = 0:
  16. p2=1⇒p=1p^{2} = 1 \Rightarrow p = 1 nebo p=−1p = -1
  17. p=1: x=−b2a=−22⋅1=−1p = 1:\ x = -\dfrac{b}{2a} = -\dfrac{2}{2 \cdot 1} = -1dvojnásobný kořen
  18. p=−1: x=−b2a=−22⋅(−1)=1p = -1:\ x = -\dfrac{b}{2a} = -\dfrac{2}{2 \cdot (-1)} = 1dvojnásobný kořen
  19. D<0D \lt 0:
  20. p2>1⇒∣p∣>1p^{2} \gt 1 \Rightarrow \lvert p\rvert \gt 1dál od nuly než 1
  21. p<−1p \lt -1 nebo p>1p \gt 1žádné reálné řešení

Výsledek: Pro p=0p = 0 je rovnice lineární a má jeden kořen x=0x = 0. Pro −1<p<1-1 \lt p \lt 1, p≠0p \neq 0 má dva kořeny x1,2=−1±1−p2px_{1,2} = \frac{-1 \pm \sqrt{1 - p^{2}}}{p}, pro p=1p = 1 jeden dvojnásobný kořen x=−1x = -1, pro p=−1p = -1 jeden dvojnásobný kořen x=1x = 1 a pro p<−1p \lt -1 nebo p>1p \gt 1 nemá reálné řešení.

Zkouška: p=0p = 0: x=0x = 0; 2⋅0=02 \cdot 0 = 0. p=35p = \frac{3}{5}: x1,2=53⋅(−1±45)x_{1,2} = \frac{5}{3} \cdot (-1 \pm \frac{4}{5}), tedy −13-\frac{1}{3} a −3-3; 35⋅19−23+35=0\frac{3}{5} \cdot \frac{1}{9} - \frac{2}{3} + \frac{3}{5} = 0, 35⋅9−6+35=0\frac{3}{5} \cdot 9 - 6 + \frac{3}{5} = 0. p=1p = 1: x=−1x = -1; 1−2+1=01 - 2 + 1 = 0. p=−1p = -1: x=1x = 1; −1+2−1=0-1 + 2 - 1 = 0. p=2p = 2: D=4−4⋅22=−12<0D = 4 - 4 \cdot 2^{2} = -12 \lt 0.

Nejčastější chyby v kvadratických rovnicích s parametrem

  1. Zapomenutý případ, kdy koeficient u x² je nula

    Jak to vypadá. U rovnice px2+2x+1=0px^{2} + 2x + 1 = 0 rovnou spočítáš diskriminant a dosadíš do vzorce, ve kterém se dělí výrazem 2p2p. Pro p=0p = 0 ale vzorec nedává smysl.

    Jak se tomu vyhnout. Nejdřív se podívej na koeficient u x2x^{2}. Pro p=0p = 0 zbude 2x+1=02x + 1 = 0 s jedním kořenem x=−12x = -\frac{1}{2}. Teprve pro p≠0p \neq 0 počítej diskriminant.

  2. Diskuse jen pro kladný diskriminant

    Jak to vypadá. U rovnice x2+4x+p=0x^{2} + 4x + p = 0 napíšeš kořeny −2±4−p-2 \pm \sqrt{4 - p} pro p<4p \lt 4 a skončíš.

    Jak se tomu vyhnout. Diskuse musí pokrýt všechna reálná p. Doplň p=4p = 4 (jeden dvojnásobný kořen x=−2x = -2) a p>4p \gt 4 (žádné reálné řešení).

  3. Záměna dvojnásobného kořene a žádného kořene

    Jak to vypadá. Pro D=0D = 0 napíšeš, že rovnice nemá řešení, nebo hraniční hodnotu p přidáš k případu bez řešení.

    Jak se tomu vyhnout. Pro D=0D = 0 rovnice řešení má: jeden dvojnásobný kořen x=−b2ax = -\frac{b}{2a}. Reálné řešení chybí až pro D<0D \lt 0. Hraniční hodnotu p proto piš jako samostatný případ.

  4. Otočené znaménko nerovnosti

    Jak to vypadá. Z 16−4p>016 - 4p \gt 0 uděláš p>4p \gt 4, protože při dělení číslem −4-4 necháš znak nerovnosti beze změny.

    Jak se tomu vyhnout. Při násobení nebo dělení záporným číslem se nerovnost otáčí: z −4p>−16-4p \gt -16 plyne p<4p \lt 4. Ověř to dosazením, třeba pro p=0p = 0 je D=16D = 16, tedy kladný.

Časté dotazy ke kvadratickým rovnicím s parametrem

Co je kvadratická rovnice s parametrem?

Je to kvadratická rovnice, ve které je kromě neznámé x ještě parametr, tedy písmeno zastupující libovolné reálné číslo, například x2+4x+p=0x^{2} + 4x + p = 0. Parametr nehledáš. Hledáš x a v diskusi popisuješ, jak počet kořenů a jejich hodnota závisí na p.

Kdy má kvadratická rovnice s parametrem dva kořeny, jeden, nebo žádný?

Rozhoduje znaménko diskriminantu D=b2−4acD = b^{2} - 4ac, který je výrazem s parametrem. Pro hodnoty parametru, kde je diskriminant kladný, má rovnice dva různé kořeny. Kde je nulový, má jeden dvojnásobný kořen, a kde je záporný, nemá reálné řešení.

Co když je parametr u x²?

Pak nejdřív vyřeš hodnotu parametru, pro kterou je koeficient u x² nulový, protože rovnice pro ni není kvadratická. Většinou zbude lineární rovnice s jedním kořenem: px2+2x+1=0px^{2} + 2x + 1 = 0 dává pro p=0p = 0 rovnici 2x+1=02x + 1 = 0. Někdy zmizí i člen s x a zbude nepravdivá rovnost, třeba 1=01 = 0, a rovnice pak pro tuhle hodnotu řešení nemá. Pro ostatní hodnoty parametru pokračuj diskriminantem.

Jak funguje procvičování na tabuli?

Kvadratické rovnice s parametrem si můžeš procvičit přímo na interaktivní tabuli Learnivy. Vlastní postup píšeš krok za krokem, rukou jako na papír, nebo na klávesnici, a Learniva každý krok zkontroluje. Když uděláš chybu, označí krok, ve kterém vznikla, a napíše, co na něm nesedí, například že se úpravou změnilo řešení rovnice. Vyzkoušet to můžeš zdarma u kteréhokoli příkladu tlačítkem Počítat na tabuli.

Pro který ročník jsou tyto příklady?

Příklady na této stránce jsou určené pro 1. ročník střední školy.

Kvadratické rovnice s parametrem navazují na učivo 1. ročníku střední školy: modul Elementární rovnice a nerovnice z revize rámcových vzdělávacích programů obsahuje kvadratické rovnice a lineární rovnice s parametrem. Zadání příkladů jsou vlastní.

Stránka vytvořena .

Pracovní list PDF

Zadej svůj e-mail a pracovní list si hned stáhneš.