Kvadratické rovnice příklady s řešením, postupy a procvičování online

Kvadratická rovnice je rovnice ve tvaru ax2+bx+c=0ax^{2} + bx + c = 0, kde a≠0a \neq 0, například x2−5x+6=0x^{2} - 5x + 6 = 0. Nejčastěji se řeší pomocí diskriminantu D=b2−4acD = b^{2} - 4ac, jednodušší rovnice i rozkladem na součin. Zjistit více

Klasické
x2−10x+21=0x^{2} - 10x + 21 = 0

Každý příklad na kvadratické rovnice spočítáš přímo na tabuli Learnivy, jako na papír. Learniva zkontroluje celý postup a ukáže, kde a proč je chyba.

Počítat na tabuli

Příklady na kvadratické rovnice

  • 1. ročník SŠ

Příklady 1–16

  1. x2−3x−4=0x^{2} - 3x - 4 = 0
  2. x2+x−2=0x^{2} + x - 2 = 0
  3. x2−6x+8=0x^{2} - 6x + 8 = 0
  4. x2+4x−5=0x^{2} + 4x - 5 = 0
  5. x2−10x+21=0x^{2} - 10x + 21 = 0
  6. x2+9x+8=0x^{2} + 9x + 8 = 0
  7. x2−x−30=0x^{2} - x - 30 = 0
  8. x2+11x+30=0x^{2} + 11x + 30 = 0
  9. x2−12x+32=0x^{2} - 12x + 32 = 0
  10. x2+5x−36=0x^{2} + 5x - 36 = 0
  11. 2x2−9x+10=02x^{2} - 9x + 10 = 0
  12. 3x2+5x−2=03x^{2} + 5x - 2 = 0
  13. 2x2+5x−3=02x^{2} + 5x - 3 = 0
  14. 3x2−10x+3=03x^{2} - 10x + 3 = 0
  15. 4x2−5x+1=04x^{2} - 5x + 1 = 0
  16. 5x2+9x−2=05x^{2} + 9x - 2 = 0
Počítat na tabuli

Příklady 17–32

  1. 2x2−3x−9=02x^{2} - 3x - 9 = 0
  2. 6x2+x−2=06x^{2} + x - 2 = 0
  3. 4x2+8x+3=04x^{2} + 8x + 3 = 0
  4. 3x2−11x−4=03x^{2} - 11x - 4 = 0
  5. 8x2−6x+1=08x^{2} - 6x + 1 = 0
  6. 10x2−7x−12=010x^{2} - 7x - 12 = 0
  7. x2+6x+9=0x^{2} + 6x + 9 = 0
  8. x2−12x+36=0x^{2} - 12x + 36 = 0
  9. 4x2+12x+9=04x^{2} + 12x + 9 = 0
  10. 9x2−30x+25=09x^{2} - 30x + 25 = 0
  11. x2+2x+3=0x^{2} + 2x + 3 = 0
  12. x2−4x+5=0x^{2} - 4x + 5 = 0
  13. 2x2+3x+4=02x^{2} + 3x + 4 = 0
  14. 3x2−2x+1=03x^{2} - 2x + 1 = 0
  15. 5x2+4x+1=05x^{2} + 4x + 1 = 0
  16. x2+3x+1=0x^{2} + 3x + 1 = 0
Počítat na tabuli

Příklady 33–46

  1. x2−5x+3=0x^{2} - 5x + 3 = 0
  2. 2x2+5x+1=02x^{2} + 5x + 1 = 0
  3. x2−2x−2=0x^{2} - 2x - 2 = 0
  4. x2+6x+4=0x^{2} + 6x + 4 = 0
  5. 2x2−4x−1=02x^{2} - 4x - 1 = 0
  6. 3x2+2x−2=03x^{2} + 2x - 2 = 0
  7. 4x2−12x+7=04x^{2} - 12x + 7 = 0
  8. 5+4x−x2=05 + 4x - x^{2} = 0
  9. x2=7x+8x^{2} = 7x + 8
  10. x2+4x=6−xx^{2} + 4x = 6 - x
  11. 6x−2x2+1=06x - 2x^{2} + 1 = 0
  12. 5x2−2x=3x2+5x+45x^{2} - 2x = 3x^{2} + 5x + 4
  13. 8−3x2=2x8 - 3x^{2} = 2x
  14. x2−0,5x−1,5=0x^{2} - 0{,}5x - 1{,}5 = 0
Počítat na tabuli

Příklady 47–60

  1. 0,3x2−0,2x−0,1=00{,}3x^{2} - 0{,}2x - 0{,}1 = 0
  2. x26+x3−12=0\frac{x^{2}}{6} + \frac{x}{3} - \frac{1}{2} = 0
  3. x22−x+64=0\frac{x^{2}}{2} - \frac{x + 6}{4} = 0
  4. x(x+2)=35x(x + 2) = 35
  5. (x−2)(x+5)=8(x - 2)(x + 5) = 8
  6. (2x−1)(x+3)=4(2x - 1)(x + 3) = 4
  7. (x−3)2=2x+1(x - 3)^{2} = 2x + 1
  8. (x+4)(x−1)=2x(x−2)(x + 4)(x - 1) = 2x(x - 2)
  9. (x−2)2+(x+1)2=2(x - 2)^{2} + (x + 1)^{2} = 2
  10. (3x−2)2=(x+2)2+8(3x - 2)^{2} = (x + 2)^{2} + 8
  11. x+3x=4x + \frac{3}{x} = 4
  12. 2x−1+6x+3=2\frac{2}{x - 1} + \frac{6}{x + 3} = 2
  13. xx−2+1=8x2−4\frac{x}{x - 2} + 1 = \frac{8}{x^{2} - 4}
  14. x+5x−1+x−4x+1=3\frac{x + 5}{x - 1} + \frac{x - 4}{x + 1} = 3
Počítat na tabuli
  1. x2=p+2x^{2} = p + 2
  2. x2−3px=0x^{2} - 3px = 0
  3. x2+8x+p=0x^{2} + 8x + p = 0
  4. x2+x−p=0x^{2} + x - p = 0
  5. x2−(p+1)x+p=0x^{2} - (p + 1)x + p = 0
  6. x2−px−4=0x^{2} - px - 4 = 0
  7. x2+3px+9=0x^{2} + 3px + 9 = 0
  8. px2−2x+3=0px^{2} - 2x + 3 = 0
Počítat na tabuli

Další příklady: kvadratické rovnice s parametrem →

  1. x2=100x^{2} = 100
  2. x2−169=0x^{2} - 169 = 0
  3. 4x2−9=04x^{2} - 9 = 0
  4. 3x2=213x^{2} = 21
  5. x2+9=0x^{2} + 9 = 0
  6. x2+12x=0x^{2} + 12x = 0
  7. 2x2=7x2x^{2} = 7x
  8. (x+3)2=9−2x(x + 3)^{2} = 9 - 2x
Počítat na tabuli

Další příklady: neúplné kvadratické rovnice →

  1. ∣x2−13∣=12\lvert x^{2} - 13\rvert = 12
  2. ∣x2−3∣=6\lvert x^{2} - 3\rvert = 6
  3. ∣x2−2∣+3=1\lvert x^{2} - 2\rvert + 3 = 1
  4. x2−∣x∣−12=0x^{2} - \lvert x\rvert - 12 = 0
  5. ∣x2+3x∣=4\lvert x^{2} + 3x\rvert = 4
  6. ∣x2−7x+8∣=2\lvert x^{2} - 7x + 8\rvert = 2
  7. x2+∣x−4∣=16x^{2} + \lvert x - 4\rvert = 16
  8. ∣x2−4∣=3x\lvert x^{2} - 4\rvert = 3x
Počítat na tabuli

Další příklady: kvadratické rovnice s absolutní hodnotou →

  1. (x−4)(x+6)=0(x - 4)(x + 6) = 0
  2. x2−3x+2=0x^{2} - 3x + 2 = 0
  3. x2+11x+28=0x^{2} + 11x + 28 = 0
  4. x2−4x−32=0x^{2} - 4x - 32 = 0
  5. x2−16x+64=0x^{2} - 16x + 64 = 0
  6. 2x2−20x+48=02x^{2} - 20x + 48 = 0
  7. 3x2+10x+8=03x^{2} + 10x + 8 = 0
  8. x(x−1)=42x(x - 1) = 42
Počítat na tabuli

Další příklady: kvadratické rovnice a rozklad na součin →

Příklady na kvadratické rovnice jako pracovní list PDF zdarma ke stažení

Stáhni si příklady na kvadratické rovnice jako pracovní list ve formátu PDF. Stačí zadat e-mail.

PDF pracovní list na kvadratické rovnice
Jak řešit kvadratické rovnice: vzorec, diskriminant a postup krok za krokem Základní tvar a členy rovnice, vzorec s diskriminantem, postup, počet řešení a řešený příklad ke každému typu

Co je kvadratická rovnice

Kvadratická rovnice je rovnice, ve které je nejvyšší mocninou neznámé druhá mocnina. Základní tvar:

ax2+bx+c=0ax^{2} + bx + c = 0

  • xx: neznámá
  • aa, bb, cc: koeficienty, reálná čísla i se znaménkem
  • a≠0a \neq 0: pro a=0a = 0 zbude lineární rovnice bx+c=0bx + c = 0

Členy rovnice

  • Kvadratický člen: ax2ax^{2}
  • Lineární člen: bxbx
  • Absolutní člen: cc, číslo bez neznámé

Příklad: 4x2−3x−7=04x^{2} - 3x - 7 = 0 má a=4a = 4, b=−3b = -3, c=−7c = -7. Kořeny kvadratické rovnice jsou čísla, která ji splní, tady x1=−1x_1 = -1 a x2=74x_2 = \frac{7}{4}.

Vzorec pro kvadratické rovnice a další pravidla

Vzorec kvadratické rovnice ax2+bx+c=0ax^{2} + bx + c = 0 má dvě části: nejdřív vypočítáš diskriminant, potom kořeny kvadratické rovnice. Příklady v tabulce patří k rovnici 2x2+x−10=02x^{2} + x - 10 = 0.

PravidloVzorecPříklad
DiskriminantD=b2−4acD = b^{2} - 4acD=12−4⋅2⋅(−10)=81D = 1^{2} - 4 \cdot 2 \cdot (-10) = 81
Vzorec pro kořenyx1,2=−b±D2ax_{1,2} = \frac{-b \pm \sqrt{D}}{2a}x1,2=−1±94x_{1,2} = \frac{-1 \pm 9}{4}: x1=−52x_1 = -\frac{5}{2}, x2=2x_2 = 2
Dvojnásobný kořenD=0D = 0: x=−b2ax = -\frac{b}{2a}x2−4x+4=0x^{2} - 4x + 4 = 0: x=42=2x = \frac{4}{2} = 2
Viètovy vzorcex1+x2=−bax_1 + x_2 = -\frac{b}{a}, x1⋅x2=cax_1 \cdot x_2 = \frac{c}{a}−52+2=−12-\frac{5}{2} + 2 = -\frac{1}{2}, −52⋅2=−5-\frac{5}{2} \cdot 2 = -5
Rozklad na součinax2+bx+c=a(x−x1)(x−x2)ax^{2} + bx + c = a(x - x_1)(x - x_2)2x2+x−10=2(x+52)(x−2)2x^{2} + x - 10 = 2(x + \frac{5}{2})(x - 2)

Znak ± znamená dva výpočty, x1=−b−D2ax_1 = \frac{-b - \sqrt{D}}{2a} a x2=−b+D2ax_2 = \frac{-b + \sqrt{D}}{2a}, a zlomková čára je pod celým čitatelem. Vzorec platí i pro neúplnou rovnici, kde b=0b = 0 nebo c=0c = 0.

Na co si dát pozor

Záporné koeficienty dosazuj v závorce: b=−5⇒b2=(−5)2=25b = -5 \Rightarrow b^{2} = (-5)^{2} = 25. Pro a=1a = 1, c=−6c = -6 je −4ac=−4⋅1⋅(−6)=+24-4ac = -4 \cdot 1 \cdot (-6) = +24.

Řešení kvadratické rovnice krok za krokem

Výpočet kvadratické rovnice vzorcem má pokaždé stejných pět kroků. Platí pro celé, zlomkové i desetinné koeficienty.

  1. Uprav rovnici na základní tvar

    Roznásob závorky, odstraň zlomky a všechno převeď na jednu stranu: x2=2x+7⇒x2−2x−7=0x^{2} = 2x + 7 \Rightarrow x^{2} - 2x - 7 = 0

  2. Urči koeficienty

    a=1a = 1, b=−2b = -2, c=−7c = -7. Bez čísla u x2x^{2} nebo u x je koeficient 1, nebo −1 podle znaménka.

  3. Vypočítej diskriminant

    D=b2−4ac=(−2)2−4⋅1⋅(−7)=32D = b^{2} - 4ac = (-2)^{2} - 4 \cdot 1 \cdot (-7) = 32

  4. Dosaď do vzorce

    x1,2=−b±D2a=2±322=2±422=1±22x_{1,2} = \frac{-b \pm \sqrt{D}}{2a} = \frac{2 \pm \sqrt{32}}{2} = \frac{2 \pm 4\sqrt{2}}{2} = 1 \pm 2\sqrt{2}. Pro D=0D = 0 vyjde jeden kořen, pro D<0D \lt 0 žádný reálný.

  5. Udělej zkoušku

    Dosaď kořeny do původního zadání, nebo ověř součet a součin: x1+x2=2=−bax_1 + x_2 = 2 = -\frac{b}{a}, x1⋅x2=1−8=−7=cax_1 \cdot x_2 = 1 - 8 = -7 = \frac{c}{a}. U neznámé ve jmenovateli ověř, že jmenovatel není nula.

Pomůcka: zjednoduš si koeficienty. Společným dělitelem rovnici vyděl a záporné číslo u x2x^{2} odstraň násobením −1: −3x2+6x+21=0⇒x2−2x−7=0-3x^{2} + 6x + 21 = 0 \Rightarrow x^{2} - 2x - 7 = 0. Kořeny se nezmění.

Počet řešení podle diskriminantu kvadratické rovnice

Diskriminant kvadratické rovnice je číslo D=b2−4acD = b^{2} - 4ac. Jeho znaménko určuje počet řešení. Na grafu je to počet společných bodů paraboly y=ax2+bx+cy = ax^{2} + bx + c s osou x.

  • D>0D \gt 0: dva různé kořeny. x2−5x−14=0x^{2} - 5x - 14 = 0: D=25+56=81D = 25 + 56 = 81, x1=−2x_1 = -2, x2=7x_2 = 7
  • D=0D = 0: jeden dvojnásobný kořen x=−b2ax = -\frac{b}{2a}. x2−4x+4=0x^{2} - 4x + 4 = 0: D=16−16=0D = 16 - 16 = 0, x=4±02=2x = \frac{4 \pm 0}{2} = 2
  • D<0D \lt 0: žádný reálný kořen, D\sqrt{D} neexistuje. x2+x+1=0x^{2} + x + 1 = 0: D=1−4=−3D = 1 - 4 = -3
Dobré vědět

Kořeny nemusí být celá čísla: x2−6x+7=0x^{2} - 6x + 7 = 0 má D=8D = 8, 8=22\sqrt{8} = 2\sqrt{2} a x1,2=6±222=3±2x_{1,2} = \frac{6 \pm 2\sqrt{2}}{2} = 3 \pm \sqrt{2}. Krátí se oba členy čitatele i jmenovatel.

Řešené příklady

Příklad 1: Úplná kvadratická rovnice (D>0D \gt 0)

Úplná (klasická) kvadratická rovnice má všechny tři členy, žádný z koeficientů aa, bb, cc není nula. Řeší se vzorcem s diskriminantem.

Zadání: Vyřeš rovnici 2x2+x−10=02x^{2} + x - 10 = 0.

  1. a=2, b=1, c=−10a = 2,\ b = 1,\ c = -10
  2. D=b2−4ac=12−4⋅2⋅(−10)=81D = b^{2} - 4ac = 1^{2} - 4 \cdot 2 \cdot (-10) = 81
  3. x1,2=−b±D2a=−1±812⋅2=−1±94x_{1,2} = \dfrac{-b \pm \sqrt{D}}{2a} = \dfrac{-1 \pm \sqrt{81}}{2 \cdot 2} = \dfrac{-1 \pm 9}{4}
  4. x1=−1−94=−52x_1 = \dfrac{-1 - 9}{4} = -\dfrac{5}{2}
  5. x2=−1+94=2x_2 = \dfrac{-1 + 9}{4} = 2

Výsledek: x1=−52, x2=2x_1 = -\frac{5}{2},\ x_2 = 2

Zkouška: 2⋅22+2−10=02 \cdot 2^{2} + 2 - 10 = 0, 2⋅(−52)2−52−10=252−52−10=02 \cdot (-\frac{5}{2})^{2} - \frac{5}{2} - 10 = \frac{25}{2} - \frac{5}{2} - 10 = 0

Všechny klasické příklady na kvadratické rovnice

Příklad 2: Kvadratická rovnice s parametrem (parametr v absolutním členu)

Kromě neznámé x je v rovnici parametr p, libovolné reálné číslo. Výsledkem je diskuse: pro která p má rovnice dva kořeny, jeden, nebo žádný.

Zadání: Vyřeš rovnici x2+10x+p=0x^{2} + 10x + p = 0 s parametrem p.

  1. a=1, b=10, c=pa = 1,\ b = 10,\ c = p
  2. D=b2−4ac=102−4⋅1⋅p=100−4pD = b^{2} - 4ac = 10^{2} - 4 \cdot 1 \cdot p = 100 - 4p
  3. D>0D \gt 0:
  4. 100−4p>0/−100100 - 4p \gt 0 \quad /-100
  5. −4p>−100/:(−4)-4p \gt -100 \quad /:(-4)nerovnost se otáčí
  6. p<25p \lt 25
  7. x1,2=−10±100−4p2x_{1,2} = \dfrac{-10 \pm \sqrt{100 - 4p}}{2}
  8. 100−4p=4⋅(25−p)=225−p\sqrt{100 - 4p} = \sqrt{4 \cdot (25 - p)} = 2\sqrt{25 - p}vytkni 4
  9. x1,2=−10±225−p2=−5±25−px_{1,2} = \dfrac{-10 \pm 2\sqrt{25 - p}}{2} = -5 \pm \sqrt{25 - p}
  10. D=0D = 0:
  11. p=25,x=−102=−5p = 25, \quad x = \dfrac{-10}{2} = -5dvojnásobný kořen
  12. D<0D \lt 0:
  13. p>25p \gt 25žádné reálné řešení

Výsledek: Pro p<25p \lt 25 má rovnice dva kořeny x1,2=−5±25−px_{1,2} = -5 \pm \sqrt{25 - p}, pro p=25p = 25 jeden dvojnásobný kořen x=−5x = -5 a pro p>25p \gt 25 nemá reálné řešení.

Zkouška: p=9p = 9: x=−5±4x = -5 \pm 4, (−1)2+10⋅(−1)+9=0(-1)^{2} + 10 \cdot (-1) + 9 = 0, (−9)2+10⋅(−9)+9=0(-9)^{2} + 10 \cdot (-9) + 9 = 0. p=25p = 25: (−5)2+10⋅(−5)+25=0(-5)^{2} + 10 \cdot (-5) + 25 = 0. p=26p = 26: D=100−104=−4D = 100 - 104 = -4.

Všechny příklady: Kvadratické rovnice s parametrem

Příklad 3: Neúplná kvadratická rovnice (c=0c = 0)

Ryze kvadratické rovnice (chybí lineární člen, b=0b = 0) se řeší odmocněním, například 4x2−1=04x^{2} - 1 = 0 má kořeny x1,2=±12x_{1,2} = \pm\frac{1}{2}. Kvadratické rovnice bez absolutního členu (c=0c = 0) se řeší vytknutím x; vzorec není potřeba ani v jednom případě.

Zadání: Vyřeš rovnici 2x2−9x=02x^{2} - 9x = 0.

  1. x(2x−9)=0x(2x - 9) = 0vytkni x, neděl jím
  2. x1=0x_1 = 0
  3. 2x−9=0/+92x - 9 = 0 \quad /+9lineární rovnice
  4. 2x=9/:22x = 9 \quad /:2
  5. x2=92x_2 = \dfrac{9}{2}

Výsledek: x1=0, x2=92x_1 = 0,\ x_2 = \frac{9}{2}

Zkouška: 2⋅02−9⋅0=02 \cdot 0^{2} - 9 \cdot 0 = 0, 2⋅(92)2−9⋅92=812−812=02 \cdot (\frac{9}{2})^{2} - 9 \cdot \frac{9}{2} = \frac{81}{2} - \frac{81}{2} = 0

Všechny příklady: Neúplné kvadratické rovnice

Příklad 4: Kvadratická rovnice s absolutní hodnotou (vpravo je kladné číslo)

Absolutní hodnotu odstraníš dvěma případy: výraz uvnitř se rovná pravé straně, nebo výrazu k ní opačnému, řešení tak můžou být až čtyři. Pravá strana nesmí být záporná: se záporným číslem rovnice řešení nemá a u výrazu s x vyřadíš kořeny, pro které vyjde záporná.

Zadání: Vyřeš rovnici ∣x2−5∣=4\lvert x^{2} - 5\rvert = 4.

  1. 4>04 \gt 0pravá strana není záporná
  2. 1. případ:
  3. x2−5=4/+5x^{2} - 5 = 4 \quad /+5
  4. x2=9x^{2} = 9
  5. x=±3x = \pm 3
  6. 2. případ:
  7. x2−5=−4/+5x^{2} - 5 = -4 \quad /+5
  8. x2=1x^{2} = 1
  9. x=±1x = \pm 1

Výsledek: x∈{−3;−1;1;3}x \in \{-3; -1; 1; 3\}

Zkouška: ∣(±3)2−5∣=∣4∣=4\lvert (\pm 3)^{2} - 5\rvert = \lvert 4\rvert = 4, ∣(±1)2−5∣=∣−4∣=4\lvert (\pm 1)^{2} - 5\rvert = \lvert -4\rvert = 4

Všechny příklady: Kvadratické rovnice s absolutní hodnotou

Příklad 5: Kvadratická rovnice řešená rozkladem na součin (celé kořeny)

Najdi čísla mm a nn se součinem cc a součtem bb: x2+bx+c=(x+m)(x+n)x^{2} + bx + c = (x + m)(x + n). Kořeny přečteš ze závorek, u malých celých kořenů rychleji než vzorcem.

Zadání: Vyřeš rovnici x2−12x+35=0x^{2} - 12x + 35 = 0 rozkladem na součin.

  1. m⋅n=35,m+n=−12m \cdot n = 35, \quad m + n = -12
  2. m=−5,n=−7m = -5, \quad n = -7obě čísla záporná
  3. (x−5)(x−7)=0(x - 5)(x - 7) = 0
  4. x−5=0 ⇒ x1=5x - 5 = 0 \ \Rightarrow\ x_1 = 5
  5. x−7=0 ⇒ x2=7x - 7 = 0 \ \Rightarrow\ x_2 = 7

Výsledek: x1=5, x2=7x_1 = 5,\ x_2 = 7

Zkouška: 52−12⋅5+35=05^{2} - 12 \cdot 5 + 35 = 0, 72−12⋅7+35=07^{2} - 12 \cdot 7 + 35 = 0; Viètovy vzorce: 5+7=125 + 7 = 12, 5⋅7=355 \cdot 7 = 35

Všechny příklady: Kvadratické rovnice a rozklad na součin

Nejčastější chyby v příkladech na kvadratické rovnice

  1. Špatné znaménko u −b

    Jak to vypadá. V rovnici x2−6x−7=0x^{2} - 6x - 7 = 0 je b=−6b = -6 a D=64D = 64. Do vzorce napíšeš −6±82\frac{-6 \pm 8}{2} a vyjdou ti kořeny 11 a −7-7. Ve vzorci je ale −b-b, tedy −(−6)=6-(-6) = 6.

    Jak se tomu vyhnout. Koeficienty si vypiš i se znaménky a −b-b spočítej zvlášť, než ho dosadíš. Správně je 6±82\frac{6 \pm 8}{2}, tedy x1=−1x_1 = -1 a x2=7x_2 = 7. Zkouška součtem: −1+7=6-1 + 7 = 6, což je −ba-\frac{b}{a}.

  2. Diskriminant se špatným znaménkem u c

    Jak to vypadá. U rovnice 2x2+3x−2=02x^{2} + 3x - 2 = 0 spočítáš D=32−4⋅2⋅2=9−16=−7D = 3^{2} - 4 \cdot 2 \cdot 2 = 9 - 16 = -7 a napíšeš, že rovnice nemá řešení. Koeficient cc je ale −2-2, ne 2.

    Jak se tomu vyhnout. Záporné koeficienty dosazuj v závorce: D=32−4⋅2⋅(−2)=9+16=25D = 3^{2} - 4 \cdot 2 \cdot (-2) = 9 + 16 = 25. Mínus krát mínus dá plus, odčítání se tak změní na přičítání. Kořeny jsou x1=−2x_1 = -2 a x2=12x_2 = \frac{1}{2}.

  3. Dělení jen části čitatele

    Jak to vypadá. U rovnice x2+4x−1=0x^{2} + 4x - 1 = 0 vyjde x1,2=−4±252x_{1,2} = \frac{-4 \pm 2\sqrt{5}}{2}. Dvojkou zkrátíš jen první člen a napíšeš −2±25-2 \pm 2\sqrt{5}. Podobná chyba je dělit číslem 2a2a jen odmocninu a −b-b nechat stát před zlomkem.

    Jak se tomu vyhnout. Číslem 2a2a se dělí celý čitatel. Pomůže rozepsat zlomek na dva: −42±252=−2±5\frac{-4}{2} \pm \frac{2\sqrt{5}}{2} = -2 \pm \sqrt{5}. Krátit smíš jen číslem, kterým jdou dělit oba členy čitatele i jmenovatel.

  4. Zapomenutý druhý kořen

    Jak to vypadá. U rovnice x2−3x−40=0x^{2} - 3x - 40 = 0 s diskriminantem D=169D = 169 spočítáš 3+132=8\frac{3 + 13}{2} = 8 a skončíš. Stejně tak u neúplné rovnice x2=400x^{2} = 400 napíšeš jen x=20x = 20.

    Jak se tomu vyhnout. Znak ± ve vzorci znamená dva výpočty. Když je diskriminant kladný, kořeny jsou vždy dva: x1=3−132=−5x_1 = \frac{3 - 13}{2} = -5 a x2=3+132=8x_2 = \frac{3 + 13}{2} = 8. I rovnice x2=400x^{2} = 400 má dva kořeny, 2020 a −20-20.

  5. Záporný diskriminant a výsledek x = 0

    Jak to vypadá. U rovnice x2+2x+4=0x^{2} + 2x + 4 = 0 vyjde D=4−16=−12D = 4 - 16 = -12. Odmocnit ho nejde, tak do výsledku napíšeš x=0x = 0, nebo znaménko vynecháš a počítáš s 12\sqrt{12}.

    Jak se tomu vyhnout. Záporný diskriminant znamená, že rovnice nemá reálné řešení, a to je hotový výsledek. Nula řešením není, což ukáže dosazení: 02+2⋅0+4=40^{2} + 2 \cdot 0 + 4 = 4, ne 0. Než to ale napíšeš, zkontroluj znaménka ve výpočtu DD. Záporný diskriminant často vznikne chybou.

Časté dotazy ke kvadratickým rovnicím

Jak se řeší kvadratická rovnice?

Kvadratická rovnice se řeší vzorcem s diskriminantem. Rovnici uprav na tvar ax2+bx+c=0ax^{2} + bx + c = 0, spočítej diskriminant D=b2−4acD = b^{2} - 4ac a dosaď do vzorce x1,2=−b±D2ax_{1,2} = \frac{-b \pm \sqrt{D}}{2a}. Například x2−5x+6=0x^{2} - 5x + 6 = 0 má D=25−24=1D = 25 - 24 = 1 a kořeny x1=2x_1 = 2 a x2=3x_2 = 3. Neúplné rovnice a rovnice s malými celými kořeny jdou vyřešit i rychleji: odmocněním, vytknutím nebo rozkladem na součin.

Jaký je vzorec pro kvadratickou rovnici?

Vzorec pro kořeny kvadratické rovnice ax2+bx+c=0ax^{2} + bx + c = 0 je x1,2=−b±D2ax_{1,2} = \frac{-b \pm \sqrt{D}}{2a}, kde D=b2−4acD = b^{2} - 4ac je diskriminant. Písmena aa, bb, cc jsou koeficienty rovnice i se znaménky. Znak ± znamená, že jeden kořen dostaneš přičtením odmocniny a druhý jejím odečtením.

Co je diskriminant kvadratické rovnice?

Diskriminant je číslo D=b2−4acD = b^{2} - 4ac vypočítané z koeficientů kvadratické rovnice. Ve vzorci pro kořeny stojí pod odmocninou a rozhoduje o počtu kořenů: kladný diskriminant znamená dva různé kořeny, nulový jeden dvojnásobný kořen a záporný žádné reálné řešení.

Kolik kořenů má kvadratická rovnice?

Kvadratická rovnice má v reálných číslech dva kořeny, jeden, nebo žádný. Rozhoduje diskriminant: když je kladný, jsou kořeny dva, když je nulový, splynou v jeden dvojnásobný kořen, a když je záporný, rovnice reálné řešení nemá. Například x2−4x+4=0x^{2} - 4x + 4 = 0 má jeden dvojnásobný kořen x=2x = 2 a x2+x+1=0x^{2} + x + 1 = 0 nemá žádný.

Musím na neúplnou kvadratickou rovnici použít vzorec?

Ne, na neúplnou kvadratickou rovnici vzorec nepotřebuješ, stačí odmocnění nebo vytknutí. Neúplná je kvadratická rovnice, ve které chybí lineární člen, absolutní člen nebo oba, například 4x2−1=04x^{2} - 1 = 0 nebo x2+4x=0x^{2} + 4x = 0. První z nich vyřešíš odmocněním, druhou vytknutím x. Vzorec by fungoval také, jen je to delší cesta. Příklady najdeš na stránce neúplné kvadratické rovnice.

Čím se kvadratická rovnice liší od lineární?

Rozdíl je v nejvyšší mocnině neznámé: v lineární rovnici je x jen v první mocnině, v kvadratické i ve druhé. Proto se lineární rovnice řeší jen úpravami obou stran a mají zpravidla jedno řešení, kdežto kvadratická rovnice se řeší vzorcem s diskriminantem nebo rozkladem na součin a může mít dva kořeny.

Jak funguje procvičování na tabuli?

Kvadratické rovnice si můžeš procvičit přímo na interaktivní tabuli Learnivy. Vlastní postup píšeš krok za krokem, rukou jako na papír, nebo na klávesnici, a Learniva každý krok zkontroluje. Když uděláš chybu, označí krok, ve kterém vznikla, a napíše, co na něm nesedí, například že se úpravou změnilo řešení rovnice. Vyzkoušet to můžeš zdarma u kteréhokoli příkladu tlačítkem Počítat na tabuli.

Příklady odpovídají učivu 1. ročníku střední školy podle modulu „Elementární rovnice a nerovnice“ z revize rámcových vzdělávacích programů, který jmenuje kvadratickou rovnici, vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice a rozklad kvadratického trojčlenu. Všechna zadání jsou vlastní.

Stránka vytvořena .

Pracovní list PDF

Zadej svůj e-mail a pracovní list si hned stáhneš.